Click here to view the embedded video.

Related posts:

1. Smackovo první video – 140 Grime Street
2. První video z Epilogu je venku – Vim já?
3. James Cole – Halucinace ze třetího patra

Do SaSazu jsem dorazil zhruba v půl deváte, oficiální začátek akce měl být v 9 hodin, jenže tomu věřil jen blázen. Zhruba do půl jedenácté se tak svou produkcí pokoušeli bavit Djové Enemy a Double J, na tanečním parketu se ale moc lidí neobjevilo, ale jako zvuková výplň sloužily jejich sety skvěle. Tady se chvilku zastavím u vybavení samotného klubu, který je skutečně luxusní, což se neobejde bez dvou nepříjemností – tou první je povinná prohlídka pod detektorem kovů a ohledání ochrankou a zhruba tak dvakrát vyšší ceny na baru. I přes nápis Special Offer (=speciální nabídka) stál Red Bull míchaný s Vodkou 115 Kč. Ale nejspíš nebudete, pokud nepatříte k vyloženě bohatým lidem, tenhle klub navštěvovat moc často a cenu chlastu vyváží senzorové podavače papírových ubrousků (naše vesnická výprava jen civěla).

Prvními účinkujícími byli Mišo Biely a Čistychov. Přiznám se, že je moc neznám, takže můžu říci asi jen to, že osazenstvo klubu bylo spokojeno a zvláště ve slokách typu ,,Poďme všeci ludi hore“ vracelo přijatou energii nadšeně. To druhej support bylo jiný kafe – Hugo Toxxx s hypemanem Smackem (kterého asi nikdo nečekal) rozjel na pódiu naprosto nekompromisní set za podpory DJe Enemyho. Hrálo se především z Roku Psa, dostalo se ale i na aktuální nejnovější track Volte Mě 2. Po celý koncert byla nálada a odezva publika skvělá, dokonce si fanouši vykřičeli pana prezidenta (track Klaus), což byl vrchol. Potom Smack odběhnul na Bullet Time, Hugo se ztratil v zákulisí a na stagi se objevil Orion, Vladimir 518 a Mike Trafik, kteří uvedli videoklip Vim Já? a se slibem, že se za tři čtvrtě hodiny začně vyklidili prostor pro Enemyho, který během čekání dohrál druhou část svého setu. Tady je třeba podotknout že až doteď byl zvuk dost mizerně nazvučený a video tragicky přebasované, nicméně ani tohle nemohlo fanouškům zkazit povedená vystoupení supportérů.

Mišo Biely a Čistychov; photo by Matěj Říha

Hugo Toxxx a Smack; photo by Matěj Říha

Tma. Na scéně se objevuje Mike Trafik s laserem zobrazeným T na hrudi. Spouští se video s úvodním proslovem z Epilogu. Na stagi vyrost velký trojúhelník a ještě než muž v něm dořekne poslední slova, SaSaZu začíná nabírát na zuřivosti, ale teprve až se slovy ,,udělejte bordel!“ celý klub bouchne a začínají téměř dvě hodiny rozjeté zábavy. Změní se osvětlení a za zvuků podmazů k Udělejte bordel na scénu nabíhá Vladimir 518 a Orion, zatímco si Trafik hraje s gramofony. Takhle zhruba vypadal začátek megalomanského, hypnotického a rozjetého koncertu PSH. Sjela se celá deska a k tomu přihodily starý fláky ještě z dob Repertoáru, Rap n Rollu, Wichova Time Is Now a sólovek obou protagonistů. Nezapomnělo se ani na nedávno vydaný sampler H.P.T.N., ze kterého zazněly hned dvě věci. Komentovat energii a rozvášnění davu nemá smysl, všechno tohle bylo naprosto v pořádku, výkony rapperů taky v pořádku, projekce v pořádku a zvuk (konečně!) taky v pořádku.

Trošku ale zamrzely zkrácené verze některých tracků a něktěří hosté. Zahrát Prahu bez Lafora, nebo Smíchov-Újezd bez Huga byla chyba – podle mě jsou totiž právě sloky těhlech dvou hodně silné a nemohl jsem se zbavit dojmu, že trackům prostě něco chybí. Hosté byli bohužel kolísavé kvality – Černochová a Čistychov splnili svoje party bez problémů, jenže vypůjčený zpěvák na Yes No OK skladbu spíš zkazil a half-playbacková Dara Rolinsová tam byla spíš na efekt (jo, měla velkej výstřih). Ale dost kritiky, která stejně nikoho nezajímá.

PSH + Čistychov; photo by Matěj Říha

Důležitý bylo, že set jel a jel. Na scéně se dokonce objevil i legendární Abdul 52, který chlazeným (snad) Jaegermaisterem pokřtil tři kusy Epilogu, které putovaly mezi lidi. Další tři během koncertu náhodně Vladimir házel do publika. O zakončení se pak postarala electro jízda Všichni sou už v Německu a jako závěr pak přemýšlivá a melancholická Co bude až nebude rap. Koncert se jednoznačně vydařil, skladby z Epilogu mají na pódiu mnohem větší sílu než na albu a pokud budete mít přiležitost tak se zajděte na PSH někam podívat – příležitostí bude víc něž dost. A málem bych zapomněl – Cuba Libre mají v SaSazu úplně skvělé.

Related posts:

1. PSH lákají na křest Epilogu videopozvánkou
2. PSH odtajnili další věc z Epilogu – Podpantoflák
3. PSH – Epilog (recenze)

Sledujte tady:

Click here to view the embedded video.

Related posts:

1. PSH představují nový singl z Epilogu – Všichni sou už v Německu
2. PSH lákají na křest Epilogu videopozvánkou
3. Smackovo první video – 140 Grime Street

Jako hosti se objeví Dara Rolins, Tereza Černochová, James Cole, Hugo Toxxx, Čistychov a Biely. Večerem provedou DJ Enemy a Double J.

Čekejte také oficiálního videoklipu Vím já. Z celé akce samozřejmě přineseme podrobnou reportáž.

Oficiální trailer:

Click here to view the embedded video.

Related posts:

1. Pražské peklo v podání PSH
2. Release Epilogu od PSH 5. května v Ikonik shopu!
3. PSH odtajnili další věc z Epilogu – Podpantoflák

Jako první na hip-hopových albech kacířský řeším beaty, je to totiž to první, co mne zaujme/nezaujme. Samozřejmě, najdou se i výjimky (některé Smackovy tracky), ale rozhodl jsem se nejdřív podívat na beatovou stranu Epilogu. Rap ‘n’ Roll byl unikátní obsazením pouze jednoho producenta – proto se Trafikovi podařilo udržet kontinuální atmosféru skrz celou desku. Oproti tomu působí Epilog jako kolekce skladeb, které k sobě příliš nepatří. O produkci se tu totiž dělí dominantní Trafik (ve smyslu počtu tracků ), DJ Wich a na tracku Podpantoflák Roman Holý z J.A.R.. Chtě nechtě musím přiznat, že jsem po prvním (resp. druhém) poslechu Epilogu kroutil hlavou. Ještě, že jsem s recenzí počkal. Epilog totiž po více posleších zaleze pod kůži a některé dříve špatné sklady nyní hodnotím jinak.
Podmazy jsou na českou scénu standardní, neurazí a až na pár výjimek ani nijak zvlášt nenadchnou. Mezi nejlepší řadím Udělejte bordel (kvůli skvělému drajvu), Vím já (náladově odlišný refrén od sloky), C’mon Girls (protože to je vážně dobrá party – tu Trafor vždycky uměl) a Prachy dělaj člověka (protože proto). Bezkonkurenčně nejhorší je ale Podpantoflák a Chyť mě jestli na to máš. Zbytek pak spadá do průměru.

Kapitolou samou pro sebe je rap. O velké zklamání se postaral Vladimir 518, od kterého jsem po vydařené sólovce a rap ‘n’ rollu čekal víc. Svůj osobitý styl rapování si drží dál, pouze svoje dříve intelektuální a kosmické texty vyměnil za jinou verzi Orionova ležérního rapu. Bohužel pro něj mu více seděla minulá poloha. Stále ale umí udělat vydařený text – viz. Můj rap, můj svět. Orion se dle pravidel přímě úměry s časem zhoršuje – a znát je to i na Epilogu. Hodně špatné jsou sloky na Chyť mě jestli na to máš v Jako jed. Textově je to stále starý známý Orion, žádné překvapení, ale ani přílišné zklamání.

S hosty to je různě. Domácí funková scéna spíše zklamala, domácí popová scéna zklamala  a domácí i slověnští hip-hopoví kolegové částečně nadchli. O výkonech Černochové a Rolinsové nemá smysl psát nějaká sáhodlouhá pojednání, prostě nezajímavé hlasy, průměrný zpěv a velká jména. Alespoň, že Černochová do tracku sedí vážně dobře. Z ne-hiphopových hostů se celkem podařil snad jen Ota Klempíř, který skladbu Showbizu smrad velmi dobře okořenil svým rockovým vokálem.

Hugo Toxxx, Jamec Cole, Čistychov – to jsou jediní lidé ze scény, kterým PSH dovolil šáhnout na jejich tracky. Všichni splnili očekávání, snad až na mírně slabšího Huga. James exceluje na Vím já, kde má na svědomí skvělý refrén i sloku. Slovenský kolega Čistychov pak skvěle sází slova do Prachy dělaj člověka. No a co s Hugem – ten se v bassline skladbě Všichni sou už v Německu zařadil do průměrně škatulky.

Epilog se nehodnotí lehce. Na jedné straně tu jsou jasná plus – některé vážně dobré beaty, někteří dobří hosté a některé dobré texty. Bohužel jen některé. Penerům se očkávání podařilo splnit tak napůl. Ale s přihlédnutím ke knírkové stylizaci a celkový dojem z alba to je dneska za šest.

6/10

Related posts:

1. PSH se loučí albem „Epilog“
2. Pražské peklo v podání PSH
3. Epilog od PSH je venku! Poslechněte si jej na Youtube!

Špatně. Napíšu to hned ze začátku a postupně vysvětlím proč. Lucasova deska je bezesporu jeden z nejslabších releasů stáje BiggBoss, hned vedle bídné Oriokoule. Jenže deska neprohrává trapným rapem, ani prvoplánovými hudebními podklady. Hlavním a jediným zásadním problémem desky je naprostá nuda, která má tolik zásadní dopad na celkový dojem, že nelze hodnotit jinak než velmi nízko. Ale pěkně popořadě.

Začnu zastoupením hostů, které je dost pestré jak obsazením, tak kvalitou. Albu jednoznačně vévodí dvojka James Cole a Hugo Toxxx. Z obou mám rozporuplný dojem, který je, pravda, o dost silnější u hubenější poloviny SuperCrooo, tedy u Huga. Ten je na desce zastoupen jen jedním trackem Girls, kde předvádí jeho nový styl rapu, který mi příliš nesedí. Dokud byl jeho styl syrový a nekompromisní, bral jsem ho jako jednoho z nejlepších českých MCs. Jenže změna si našla i Hacka, který se teď víc blíží aspoň laděním ,,párty“ rapu Oriona. Track samotný pak patří k té lepší části alba. Naopak James ve skladbě Jdou po mně (kandidát na singl) předvádí parádní, téměř bezchybný výkon. Dojem pak poněkud kazí část tracku Necronomicon (kniha popisující temná božstva pocházející z pera spisovatele Lovecrafta), která původně vážnou myšlenku staví na hlavu a ubohý recenzent přemýšlí nad tím, jestli to není recese. Zbytek featuringů pak tvoří anglický rapující umělci, bez výrazného zaškobrtnutí. Za zmínku pak stojí snad jen Victoria HQ, počítačem vytvořený hlas a Mike Trafik hostující v My Territory.

Až doteď to je vše celkem v pořádku. Problém nastává v beatech. Všechny se drží hrozně nezajímavého a unylého electro zvuku. Téměř všechny jsou postaveny na stejných základech, které se při druhém poslechu velmi rychle bortí. Až ná pár skladeb nemá cenu 2010 poslouchat vícekrát (pochopitelně toto neplatí pro poslech za účelem recenze) – nuda se dostaví okamžitě. Chtělo by to výraznější linky, údernější spodky a zajímavější aranžmá. Pokud by deska totiž měla pořádné podklady, šlo by o jasnou letošní hitovku.

Ve výsledku 2010 totiž je deskou ambiciózní, smělou a se solidními hosty, kterou do propadliště dějin posílají naprosto nezvládnuté beaty. Bohužel, tohle je vážně hodně promarněná šance.

Hodnocení: 30%

Related posts:

1. Lucas Skunkwalker & Bigg Boss presents „2010″
2. PSH – Epilog (recenze)
3. James Cole – Halucinace ze třetího patra

Ze začáku je třeba říct, kdo vlastně za celou deskou kromě Jamese stojí. Základní produkci si Phat zařídil sám, ale prakticky v každém tracku najdeme někoho, kdo mu svým umem vypomohl. Rista Sokolovského a Lucase Skunkwalkera jistě znáte, ale svojí troškou do mlýna přispěli Yarda Helešic a George Ric, oba na kytarách, první jmenovaný i na syntetizérech. Nikdo snad nemohl očekávat, že by deska vyšla na jiném labelu než Bigg Boss, nahrávalo se v Subworx studiu a najdete tu plných 15 tracků + 1 intro.

Dost ale bylo technických informací, vrhněme se na vlastní desku. Zvuk beatů je logickým vyústěním SuperCrooo stylu, navíc umocněného přítomností kolegů z Dixxx. Album obsahuje minimum samplů, je hodně laděné do electro roviny, kterou obvzlášťnují sem tam kytary, sem tam nezvyklé zvuky syntetizérů. Bohužel se stále nepovedlo vymítit klasický problém alb ve stylu SuperCrooo, totiž, že beaty se po chvíli prostě stávají stereotypní a jednolité, což je trochu škoda.

Samostatnou kapitolu si zaslouží Jamesův hlasový projev. Nejsem sám, kdo si myslí, že kdysi mocný diktátor v poslední době (zvláště na ,,Kapitánovi“) vyměkl a marně čeká na další proci tvrdého rapu. To bohužel Halucinace nesplňují – ve většině skladeb najdete pouťový zpěv, který často ruší a vadí. Nejlepší z celého alba jsou nepřímější a nejdrsnější věci (Motlitby a výstřely, Strýček Risto, Supermatro) a i když v nich najdete vokálové party, tak zde spíše pomáhají. Smůla, smůla. Najdeme zde aspoň Ristovy featuringy, které sice srovnání s Jamesovým rapem nesnesou, ale fungují jako vcelku slušné obvzláštnění.

Textově jsou Halucinace nevyrovnané až hanba. Na jedné straně tu máme skvělé věci typu Supermatro, ale naprosto stupidní a idiotskou věc Milá přívětivá píseň o sraní, což je pro mne vrchol debility. Zbytek desky se kývá jednou sem, jednou tam, ale většinou se mu snaží držet jakž takž slušnou kvalitu. Snad až na prachsprostou vykrádačku Tafroba – Jsem hráč, podobnost se supovým Gamerem je více než značná.

Jak nakonec Halucinace od zkoušky odchází? Beatově vcelku povedené, ale časem nuda, projevem tak průměr (díky těm zpívánkám) a textově průměr. Takže je to jasné.

Hodnocení: 55%

Related posts:

1. James Cole představil video k tracku Modlitby a Výstřely
2. Lucas Skunkwalker – 2010

SuperCrooo naposledy v Roxy vystupovali v roce 2008, takže pro Huga Toxxxe i Jamese Cola to bude návrat na pódia ve staré známé formaci. SuperCrooo představí speciální set a pokřtí nový Jamesův projekt ,,Halucinace ze třetího patra“. O hudební podklady se postará řada známých Djs.

Vstupenky v předprodeji pořídíte za 150 Kč, na místě za 250 Kč.

Kontroverzní dvojka také nachystala upoutávkové video, které můžete shlédnout zde:

Click here to view the embedded video.

Related posts:

1. Prago Union pokřtí nové LP v Lucerna Music Baru 4.května
2. Zpátky do dnů – best of, album od PSH
3. DeFuckTo je zpátky

Related posts:

1. Videoklip Co tak najednou od Kapitán Láska
2. Pohled na Krále, Supa a Horizonty (Rytmus, Tafrob, BPM)
3. Prago Union pokřtí nové LP v Lucerna Music Baru 4.května

Co tak najednou – Kapitán Láska

Related posts:

1. BPM s klipem Horizonty bodují v T-music chartu
2. Marpo představil videoklip k Zahnaná do kouta
3. BPM mají nový videoklip Chill